← Blog
Znalostní báze

Daň z příjmů právnických osob 21 %: Vše o zálohách, přiznání a chybách

5. listopadu 2026 · SmartÚčetní

Sazba daně z příjmů právnických osob činí 21 %. Zjistěte, jak správně platit zálohy, kdy podat daňové přiznání a jakým častým chybám se vyhnout.

Sazba daně z příjmů právnických osob činí 21 % ze základu daně sníženého o odčitatelné položky. Každá právnická osoba s příjmy podléhajícími dani má dvě základní povinnosti: v průběhu roku platit zálohy na daň a po skončení zdaňovacího období podat daňové přiznání a doplatit výslednou daň. Správné nastavení a dodržování těchto povinností je klíčové pro bezproblémové fungování firmy.

Sazba daně a základní principy

Sazba daně z příjmů právnických osob byla s účinností od 1. ledna 2024 zvýšena z 19 % na 21 %. Tato sazba se vztahuje na většinu právnických osob, s výjimkou například základních investičních fondů, které mají sazbu 5 %.

Základem daně je výsledek hospodaření (zisk nebo ztráta) zjištěný v účetnictví, který se dále upravuje o tzv. připočitatelné a odčitatelné položky v souladu se zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“). Výpočet daně se provádí podle § 21 odst. 1 ZDP:

Daň se vypočte jako součin základu daně sníženého o položky snižující základ daně a o odčitatelné položky od základu daně zaokrouhleného na celé tisíce Kč dolů a sazby daně.

Zálohy na daň: Kdo, kdy a kolik platí

Zálohy slouží k průběžnému placení daně během roku. Jejich výše a periodicita se odvíjí od poslední známé daňové povinnosti, což je daň, kterou firma přiznala v posledním podaném daňovém přiznání. Pravidla pro placení záloh stanoví § 38a ZDP.

  • Poslední známá daňová povinnost do 30 000 Kč: Zálohy se neplatí.
  • Poslední známá daňová povinnost nad 30 000 Kč do 150 000 Kč: Platí se pololetní zálohy ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. června, druhá do 15. prosince.
  • Poslední známá daňová povinnost nad 150 000 Kč: Platí se čtvrtletní zálohy ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti. Zálohy jsou splatné do 15. března, 15. června, 15. září a 15. prosince.

Příklad výpočtu záloh:

  1. Pololetní zálohy: Společnost měla za rok 2024 daňovou povinnost 120 000 Kč. V roce 2025 bude platit dvě pololetní zálohy ve výši 40 % ze 120 000 Kč, tedy 48 000 Kč. První zaplatí do 15. 6. 2025, druhou do 15. 12. 2025.
  2. Čtvrtletní zálohy: Společnost měla za rok 2024 daňovou povinnost 400 000 Kč. V roce 2025 bude platit čtyři čtvrtletní zálohy ve výši 1/4 ze 400 000 Kč, tedy 100 000 Kč. Zálohy zaplatí postupně do 15.3., 15.6., 15.9. a 15.12. 2025.

Pokud se poslední známá daňová povinnost týkala období kratšího nebo delšího než 12 měsíců, je nutné ji pro účely výpočtu záloh přepočítat na 12 měsíců podle § 38a odst. 6 ZDP.

Daňové přiznání: Lhůty a podání

Po skončení zdaňovacího období (zpravidla kalendářního roku) je společnost povinna sestavit daňové přiznání, vypočítat konečnou daň a podat jej správci daně. Zaplacené zálohy se započítají na úhradu výsledné daně.

Lhůty pro podání daňového přiznání a splatnost daně jsou podle § 136 daňového řádu následující (pro zdaňovací období 2025):

  • Základní lhůta (3 měsíce): do 1. dubna 2026.
  • Prodloužená lhůta (4 měsíce): do 4. května 2026, pokud je přiznání podáno elektronicky po základní lhůtě (1. 5. je svátek a připadá na pátek, proto dochází k posunu na následující pracovní den).
  • Prodloužená lhůta (6 měsíců): do 1. července 2026, pokud přiznání podává daňový poradce nebo má společnost povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

Daň je splatná v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání.

Nejčastější chyby a jak se jim vyhnout

  1. Špatně určená „poslední známá daňová povinnost“: Do této částky se nezahrnuje například daň vybíraná srážkou. Chybný výpočet vede k nesprávné výši záloh.
  2. Neplacení nebo pozdní placení záloh: I když firma očekává za běžný rok ztrátu, je povinna platit zálohy podle poslední známé povinnosti. Za pozdní platbu vzniká úrok z prodlení.
  3. Chyby v daňové uznatelnosti nákladů: Častou chybou je zahrnutí nedaňových nákladů do základu daně. Typicky se jedná o:
    • Náklady na reprezentaci: Jsou vždy daňově neuznatelné.
    • Smluvní pokuty a úroky z prodlení: Jsou daňově uznatelné až po jejich zaplacení.
    • Tvorba rezerv a opravných položek: Lze je daňově uplatnit jen za přísných podmínek stanovených zákonem o rezervách.
  4. Opomenutí úpravy výsledku hospodaření: Účetní zisk není automaticky základem daně. Je nutné jej pečlivě upravit o všechny daňově neuznatelné náklady (přičíst je zpět) a položky, které nejsou zdanitelným výnosem (odečíst je).
  5. Nedodržení formálních náležitostí: Pozdní podání přiznání, podání v nesprávném formátu (většina právnických osob má povinnost podávat elektronicky) nebo chybějící přílohy (účetní závěrka) vedou k pokutám.

Časté dotazy

Co se stane, když zaplatím zálohu na daň pozdě? Správce daně vám předepíše úrok z prodlení. Ten vzniká od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti. Pro první pololetí roku 2026 činí sazba úroku 11,50 % p. a.

Naše firma byla loni ve ztrátě. Musíme platit zálohy? Ne. Pokud byla vaše poslední známá daňová povinnost nulová nebo záporná (daňová ztráta), povinnost platit zálohy podle § 38a odst. 2 písm. a) ZDP nevzniká.

Lze požádat o snížení nebo zrušení záloh? Ano. Pokud odůvodněně očekáváte, že vaše daňová povinnost za aktuální rok bude výrazně nižší než poslední známá daňová povinnost, můžete podat správci daně žádost o stanovení záloh jinak. Správce daně může žádosti vyhovět.

Jaký je termín pro podání přiznání za rok 2025, když ho podávám elektronicky sám? Pokud podáte přiznání elektronicky kdykoliv po 1. dubnu 2026, vaše lhůta se automaticky prodlužuje na 4 měsíce. Pro zdaňovací období 2025 je tedy nejzazší termín pro podání i platbu daně 4. květen 2026.

Tento článek má informativní charakter. Pro řešení vaší konkrétní situace doporučujeme konzultaci s daňovým poradcem.

Potřebujete odpověď na konkrétní případ?

SmartÚčetní je AI expert na daně, mzdy a účetnictví — zeptejte se a dostanete odpověď s odkazem na paragraf.

Vyzkoušet zdarma