Progresivní sazba daně 23 %: Hranice a výpočet pro rok 2026
2. listopadu 2026 · SmartÚčetní
Pro rok 2026 se 23% sazba daně z příjmů fyzických osob uplatní na část základu daně nad 1 762 812 Kč. Zjistěte, jak se tato hranice počítá a jak ovlivní vaše daně.
Zvýšená 23% sazba daně z příjmů fyzických osob se pro rok 2026 vztahuje na část ročního základu daně, která přesahuje 1 762 812 Kč. Tato hranice odpovídá 36násobku průměrné mzdy stanovené pro daný rok (36 × 48 967 Kč). V měsíčním zúčtování u zaměstnanců se 23% sazba uplatní na část základu pro výpočet zálohy nad 146 901 Kč.
Co je progresivní zdanění a jak funguje
Daň z příjmů fyzických osob v České republice funguje na principu dvoustupňové progrese. To znamená, že neexistuje jedna jediná sazba daně, ale dvě sazby, které se aplikují na různé části základu daně. Tento systém byl zaveden od 1. ledna 2021 a nahradil dřívější solidární zvýšení daně.
Podle § 16 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, platí pro rok 2026 tyto sazby:
- 15 % pro část základu daně do 36násobku průměrné mzdy.
- 23 % pro část základu daně, která 36násobek průměrné mzdy přesahuje.
Důležité je zdůraznit, že 23% sazba se uplatní pouze na tu část základu daně, která je nad stanovenou hranicí, nikoli na celý základ daně. Váš příjem do této hranice je stále daněn základní 15% sazbou.
Hranice 36násobku průměrné mzdy pro rok 2026
Klíčovou veličinou pro určení hranice je průměrná mzda, kterou pro účely daní a pojistného vyhlašuje vláda nařízením. Pro rok 2026 byla stanovena průměrná mzda ve výši 48 967 Kč.
Z této hodnoty se odvozují oba limity pro progresivní zdanění:
- Roční hranice: 36 × 48 967 Kč = 1 762 812 Kč
- Měsíční hranice (pro zálohy na daň): 3 × 48 967 Kč = 146 901 Kč
Tato hranice se nevztahuje na hrubý příjem, ale na základ daně, což je součet dílčích základů daně z různých druhů příjmů (§ 6 až § 10) snížený o nezdanitelné části základu daně a odčitatelné položky.
Jak se počítá daň v daňovém přiznání (příklad)
Výpočet daně v daňovém přiznání se řídí přesnými pravidly, včetně specifického zaokrouhlování. Postup je následující:
- Zaokrouhlení základu daně: Celkový základ daně (po snížení o odčitatelné položky) se zaokrouhluje na celá sta Kč dolů.
- Aplikace sazeb daně: Daň se vypočte jako součet daně z obou pásem.
- Zaokrouhlení daně: Výsledná daň se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Příklad výpočtu pro rok 2026:
Poplatník má za rok 2026 základ daně ve výši 2 100 550 Kč.
- Zaokrouhlení základu daně: 2 100 500 Kč.
- Výpočet daně:
- Z prvního pásma: 1 762 812 Kč × 15 % = 264 421,80 Kč
- Z druhého pásma: (2 100 500 Kč - 1 762 812 Kč) × 23 % = 337 688 Kč × 23 % = 77 668,24 Kč
- Celková daň před zaokrouhlením: 264 421,80 Kč + 77 668,24 Kč = 342 090,04 Kč.
- Zaokrouhlená daň: 342 091 Kč.
Od takto vypočtené daně se následně odečítají slevy na dani (např. základní sleva na poplatníka ve výši 30 840 Kč) a daňové zvýhodnění na děti.
Progrese v měsíční mzdě zaměstnance
U zaměstnanců se progresivní zdanění promítá do měsíčních záloh na daň. Mzdová účetní uplatní 23% sazbu na tu část měsíčního základu pro výpočet zálohy, která přesáhne 3násobek průměrné mzdy, tedy 146 901 Kč.
Příklad výpočtu měsíční zálohy:
Zaměstnanec má hrubou mzdu 180 000 Kč a podepsal prohlášení k dani.
- Základ pro výpočet zálohy: 180 000 Kč (pro zjednodušení neuvažujeme zaokrouhlování základu zálohy).
- Výpočet zálohy:
- Z prvního pásma: 146 901 Kč × 15 % = 22 035,15 Kč
- Z druhého pásma: (180 000 Kč - 146 901 Kč) × 23 % = 33 099 Kč × 23 % = 7 612,77 Kč
- Celková záloha před slevami: 22 035,15 Kč + 7 612,77 Kč = 29 647,92 Kč → po zaokrouhlení 29 648 Kč.
- Záloha po slevě na poplatníka: 29 648 Kč - 2 570 Kč = 27 078 Kč.
Pokud příjem zaměstnance v některých měsících přesáhne limit a v jiných ne, dojde k vyrovnání v rámci ročního zúčtování daně nebo v daňovém přiznání. Je-li celkový roční základ daně pod ročním limitem, případné přeplatky na zálohách se zaměstnanci vrátí.
Na jaké příjmy se progrese vztahuje?
Hranice pro 23% sazbu se vztahuje na celkový základ daně, který je součtem dílčích základů daně z různých druhů příjmů:
- Příjmy ze závislé činnosti (§ 6)
- Příjmy ze samostatné činnosti (§ 7)
- Příjmy z kapitálového majetku (§ 8)
- Příjmy z nájmu (§ 9)
- Ostatní příjmy (§ 10)
Do tohoto výpočtu nevstupují příjmy, které jsou zdaněny konečnou srážkovou daní (např. podíly na zisku, úroky z běžných účtů nebo příjmy z dohod do stanoveného limitu bez podepsaného prohlášení).
Časté dotazy
Týká se 23% sazba daně i OSVČ? Ano, jednoznačně. Hranice 1 762 812 Kč se vztahuje na celkový základ daně, jehož součástí je i dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů. OSVČ s vysokými zisky tedy odvedou z části základu daně nad limit 23% daň.
Co když můj příjem přesáhne měsíční hranici jen v jednom měsíci kvůli odměnám? Ve mzdě za daný měsíc vám bude sražena vyšší záloha na daň s použitím 23% sazby. Konečná daňová povinnost se však počítá až z celoročního základu daně. Pokud váš roční základ daně nepřesáhne 1 762 812 Kč, sražená záloha navíc se vám vrátí jako přeplatek po provedení ročního zúčtování nebo podání daňového přiznání.
Počítá se do limitu pro 23% sazbu i příjem z pronájmu nebo prodeje akcií? Ano. Pokud tyto příjmy nejsou od daně osvobozeny (např. splněním časového testu u prodeje akcií), vstupují do celkového základu daně a podílejí se tak na dosažení hranice pro vyšší sazbu daně. Příjem z pronájmu je dílčím základem daně podle § 9, neosvobozený prodej cenných papírů podle § 10.
Jaká byla hranice pro 23% sazbu v předchozím roce? Pro rok 2025 byla hranice stanovena na 1 676 052 Kč. Hranice se každý rok mění v závislosti na vývoji průměrné mzdy v národním hospodářství.
Doporučujeme ověřit konkrétní daňovou situaci a její specifika u kvalifikovaného daňového poradce.
Potřebujete odpověď na konkrétní případ?
SmartÚčetní je AI expert na daně, mzdy a účetnictví — zeptejte se a dostanete odpověď s odkazem na paragraf.
Vyzkoušet zdarma