Zálohy na daň z příjmů platí fyzické i právnické osoby, jejichž poslední daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč. Výše a frekvence záloh se odvíjí od této částky, přičemž se platí buď pololetně (40 %), nebo čtvrtletně (1/4). Zaměstnanci platí zálohy měsíčně prostřednictvím svého zaměstnavatele a osoby v paušálním režimu hradí specifickou paušální zálohu.

Kdo (ne)platí zálohy na daň

Povinnost platit zálohy na daň z příjmů se týká poplatníků (fyzických i právnických osob), jejichž daň za předchozí zdaňovací období byla vyšší než 30 000 Kč a zároveň není v plné výši kryta srážkovou daní. Základní veličinou pro výpočet je tzv. poslední známá daňová povinnost, což je daň vypočtená v posledním podaném daňovém přiznání.

Zálohy podle § 38a zákona o daních z příjmů neplatí:

• Poplatník, jehož poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč.
• Poplatník, který má kromě jiných příjmů i příjmy ze závislé činnosti (§ 6), a tento dílčí základ daně tvoří 50 % a více z celkového základu daně. V takovém případě jsou zálohy dostatečně pokryty srážkami ze mzdy.
• Poplatník, který s podnikáním nebo jinou samostatnou činností teprve začíná a nemá tedy žádnou „poslední známou daňovou povinnost“.
• Poplatník v paušálním režimu, který platí specifické paušální zálohy.
• Obce a kraje.

Výše a splatnost záloh podle poslední známé daňové povinnosti

Výše a frekvence placení záloh se řídí výší poslední známé daňové povinnosti podle § 38a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

• Poslední daň do 30 000 Kč:
  • Zálohy se neplatí.
• Poslední daň nad 30 000 Kč do 150 000 Kč:
  • Platí se pololetní zálohy.
  • Výše každé zálohy činí 40 % z poslední známé daňové povinnosti.
  • Splatnost je do 15. června a 15. prosince.
• Poslední daň nad 150 000 Kč:
  • Platí se čtvrtletní zálohy.
  • Výše každé zálohy činí 1/4 z poslední známé daňové povinnosti.
  • Splatnost je do 15. března, 15. června, 15. září a 15. prosince.

Pokud den splatnosti připadne na víkend nebo svátek, posouvá se na nejbližší následující pracovní den.

Příklad výpočtu záloh

Podnikatel měl za rok 2025 daňovou povinnost ve výši 180 000 Kč. Jeho poslední známá daňová povinnost je tedy 180 000 Kč, což je více než 150 000 Kč.

• Výše čtvrtletní zálohy: 180 000 Kč / 4 = 45 000 Kč.
• Splatnost záloh v roce 2026:
  • do 15. 3. 2026 (neděle) → splatnost 16. 3. 2026
  • do 15. 6. 2026 (pondělí)
  • do 15. 9. 2026 (úterý)
  • do 15. 12. 2026 (úterý)

Specifické situace a výjimky

Souběh příjmů ze zaměstnání a podnikání

Pro poplatníky s příjmy ze závislé činnosti (§ 6) a zároveň z jiných zdrojů (např. § 7 - podnikání, § 9 - nájem) platí zvláštní pravidla dle § 38a odst. 5 zákona o daních z příjmů:

• Podíl základu daně ze zaměstnání je 50 % a více: Poplatník neplatí žádné zálohy podle § 38a. Celá daňová povinnost je považována za dostatečně krytou zálohami sráženými zaměstnavatelem.
• Podíl základu daně ze zaměstnání je 15 % až méně než 50 %: Poplatník platí zálohy v poloviční výši.
• Podíl základu daně ze zaměstnání je méně než 15 %: Poplatník platí zálohy v plné výši podle pravidel uvedených výše.

Zálohy u zaměstnanců

Zaměstnanci platí zálohy na daň měsíčně. Povinnost vypočítat, srazit a odvést zálohu má jejich zaměstnavatel jakožto plátce daně. Podle § 38h zákona o daních z příjmů se záloha vypočítá ze základu pro výpočet zálohy (zpravidla hrubá mzda) sazbami 15 % a 23 %. Zaměstnavatel odvádí úhrn sražených záloh za všechny zaměstnance správci daně do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.

Zálohy v paušálním režimu

Poplatníci v paušálním režimu neplatí zálohy podle § 38a. Místo toho hradí jednu paušální zálohu, která v sobě zahrnuje zálohu na daň z příjmů a zálohy na veřejná pojistné. Paušální záloha je splatná do 20. dne kalendářního měsíce, na který se platí (např. záloha za červenec je splatná do 20. července).

Časté dotazy

Co je to „poslední známá daňová povinnost“? Je to částka daně, která byla vypočtena a uvedena v posledním řádném daňovém přiznání za uplynulé zdaňovací období. Nejedná se o výši zaplacených záloh ani o výsledný doplatek či přeplatek.

Podnikám první rok. Musím platit zálohy? Ne. V prvním roce podnikání nemáte stanovenu „poslední známou daňovou povinnost“, proto zálohy podle § 38a neplatíte. Celou daň uhradíte až po podání prvního daňového přiznání. Z této daně se pak vypočítají zálohy na další rok.

Mám příjmy ze zaměstnání i z pronájmu. Jak je to se zálohami? Rozhodující je podíl dílčího základu daně ze zaměstnání na celkovém základu daně. Pokud je tento podíl 50 % a více, zálohy na daň z pronájmu neplatíte. Pokud je podíl mezi 15 % a 50 %, platíte poloviční zálohy. Je-li podíl pod 15 %, platíte zálohy v plné výši.

Co se stane, když zálohu nezaplatím včas? Pokud zálohu neuhradíte včas, vzniká vám povinnost uhradit úrok z prodlení. Ten začíná nabíhat od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti.

Pro posouzení vaší konkrétní situace a správné nastavení záloh je vždy vhodné konzultovat postup s daňovým poradcem.